Katafrakt

Historická rekonstrukce katafrakta z doby Sasánovců s kompletní sadou šupinového brnění pro koně. Jezdec je vybaven kroužkovým brněním.
Starověký reliéf perského katafrakta sásánovské doby ve skalní oblasti Ták-i Bustán (na okraji dnešního Kermánšáhu, Írán) – zobrazuje jezdce v přepychové zbroji, patřícího k nejvyšší nobilitě
Perští katafrakti v útoku (kresba skalního reliéfu z Fírúzábádu, zobrazující bitvu mezi Ardašírem I. a Artabanem IV. roku 224); ze scény je dobře patrná velká délka kontu
Římští equites zahánějí sarmatské katafrakty (vpravo) na útěk v jedné z bitev dáckých válek (výjev z Trajánova sloupu). Sarmati i jejich koně jsou celí pokrytí šupinovou zbrojí, koně mají navíc zvláštní chrániče očí

Katafrakt (řecky κατάφρακτος, katafraktos; latinsky clibanarius nebo cataphract(ari)us; středopersky grivpanvar) byl těžce ozbrojený a obrněný jezdec, původně užívaný Parthy a Sásánovci, poté i pozdní Římskou a následnou Byzantskou říší. Tyto jednotky byly pokládány za jezdeckou elitu starověku;[1] ve středověké byzantské armádě byli katafrakti, zejména od dob Nikefora II. Foky (60. léta 10. století), počítáni za hlavní útočnou sílu.

  1. ŠAHBÁZÍ, Aliréza Šápúr. Army I. Pre-Islamic Iran. In: JARŠATER, Ehsan, et al. Encyclopædia Iranica. New York: Bibliotheca Persica Press, 1986. Aktualizované el. vydání (2011). Dostupné online. ISBN 1-56859-050-4. Volume II.. S. 489–499. (anglicky)

Developed by StudentB